Toto je stará neaktualizovaná verze webu. Pro vstup na nový web klikněte na https://www.zsstraz.cz
Kategorie: Aktuálně, Stalo se ...

Ze Stráže za rekordy a za strašidly

Rozhodování, kam letos na pravidelný výlet, který už několik let pro rodiče a děti organizuje a finančně zajišťuje oddíl ASPV ženy při TJ Sokol Stráž, usnadnily volné vstupenky do expozice Zlaté české ručičky.

Vstupenky získala základní škola jako poděkování za účast na úspěšném pokusu o rekord ve vypouštění nafukovacích balónků. A protože propojení oddílu ASPV a školy je více než velké, slovo dalo slovo, plánování nabralo obrátky, stanovil se termín, posčítaly se finance a 25. dubna se 23 dětí a 22 dospělých vydalo směr Pelhřimov.

Cesta proběhla splavně a bez potíží, a tak jsme krátce po desáté hodině zahájili první část expedice - "Najdi Dům dobrých dnů". V tomto domě, kousek od pelhřimovského náměstí, ovšem dobře schovaném, sídlí výrobky zlatých českých ručiček a zejména velké množství výrobků ze sirek. Prohlídka tohoto místa byla velmi inspirativní.
"Tak a začínám vyšívat," prohlásila paní ředitelka nad dokonalou mapou Evropy. "Když to zvládne nějakej chlap, zvládnu to taky."
"Ty jo, ten obraz je z kolínek a špaget," ozývalo se u panoráma Hradčan.
Nad sirkovými loděmi, vázami a hudebními nástroji se nám hlavně v úžasu otvíraly pusy. Jejich autor, pan Korda, strávil nad jejich výrobou 40 let života (v čistém čase by to bylo přes 7 nepřetržitých roků).
"Já bych chtěv taky takovou kytavu," prohlásil nejmenší účastník zájezdu.
"Ale to nejde," zněla odpověď maminky.
"Stačí mi ta mavá." Ale ani mandolínu si neodnesl.

Kdyby totiž chtěl všechno, co viděl v následující hodině, odjel by autobus zpátky do Stráže narvaný k prasknutí. Všichni cestující by ale museli zůstat v Pelhřimově. Ve věži, kde sídlí hlavní expozice Muzea rekordů a kuriozit, bylo rozhodně na co se dívat. Úplně pod střechou jsme postavili věž z kostek a zahájili doplétání rekordní šály. Po sestupu zpět k pokladně jsme oznámili, že je třeba doplnit vlnu, aby i ostatní mohli štrykovat. Nedávné velikonoce připomínaly obří i miniaturní pomlázky a různě zdobená vejce. Líbila se kancelář v nákupní tašce i rodinné provedení zimní bundy. Pod velkými lupami se schovávaly miniatury lodiček z papíru, obrázky na hlavičkách sirek i pomlázka z osmi vlasů. Obří domácnost připomínaly lžíce, zubní kartáček, pyžamo a zimní čepice. A padla otázka: "Jaký rekord čeká na nás?"

Kromě rekordů bydlí v Pelhřimově také strašidla. Jejich sklepení je tak dobře utajené, že ani domácí obyvatelstvo netuší, že něco takového ve městě mají. Tma a vlhko. Divné zvuky. Ze stropu visící cosi. "Já už chci ven a pvyč," šeptá rozklepané dítko. Kvílící hejkal, blikající bludičky, klekánice, polednice ani rudě žhnoucí oči několikahlavého draka se mu nelíbily. "Podívej, to jsem dostav, pvotože sem byl statečnej," chlubí se razítkem a medailí. "A vůbec jsem se nebáv."

Cesta do Pelhřimova byla dlouhá, zpáteční nebude kratší. Ve tři hodiny byl zahájen přesun domů. Po ranním zjištění, že opačný směr dálnice potýká se s dopravními problémy a zácpou, zvolili jsme cestu vyhlídkovou jihočeskou. Dobrou náladu z příjemně prožitého a slunečného dne nám nezkazila ani porucha autobusu kousek před Plzní. "Panu židiči koukají jen nohy," oznámil průzkumník a začal vyprávět pohádku, aby znavení dospělí neusnuli. Její děj vyprávět nebudu, bylo by to na dlouho, protože vypravěči pořád někdo skákal do řeči, a ten pak nevěděl, kde skončil. Prozradím jen, že to byla Čapkova pohádla O chudé noční košilce. Děti dojedly svačiny, prasklá hadice byla opravena a cesta domů byla úspěšně dokončena.

Poděkování patří členkám oddílu ASPV ženy a také všem sponzorům tanečních zábav, které strážské ženy pořádají. Výdělky z těchto zábav zaplatily dětem vstupy do expozic a téměř pokryly cenu dopravy.

A pokud jste tentokrát na výlet nejeli, třeba se vám to povede ještě jednou do konce tohoto školního roku. Třeba budete také potom doma vyprávět: "Babiško, to byv ave kvásnej výlet. Byva tam taková veliká konvice a taky hnec. A postaviv sem věž. A maminka mi pomáhava pvést tu šávu. A taky tam byva veliká pomvázka, takve do kuvata. A tááááákovej kavtáček na zuby. A heve. To jsem dostav, pvotože jsem se vůbec nebáv tý kvekánice a povednice."

Další fotografie jsou v galerii.

print Formát pro tisk

Komentáře rss


Nebyly přidány žádné komentáře.