Johnovy tajemné záhady - Kapitola 1.

Průběh první etapy Johnovy cesty.

John seděl v letadle. Po vzoru svého hrdiny Indiany Jonese měl na hlavě klobouk se širokou střechou. Nervózně poposedával a v ruce žmoulal lístek. Snad udělal dobře. Určitě udělal dobře. Vysvětlí záhadu, se kterou si dlouhou dobu nikdo neví rady. Na rozdíl od profesora Jonese byl ale John na poli vědeckých objevů úplný nováček. Snad i proto byl tak nervózní. Snad proto se neodvážil do světa pod svým vlastním jménem. I když, vlastně mu jméno zůstalo, jen znělo o něco lépe než v jeho mateřštině. John opouštěl rodnou hroudu. Letadlo právě opustilo ...

Dnes jste tedy zjišťovali, kam vlastně John letí. - Ten kdo umí pracovat se zeměpisnými souřadnicemi, měl práci snadnou. Vám ale práce s atlasem příliš nejde. Hodně jste od šesté třídy zapomněli a rovnoběžky, poledníky a zepměpisná délka a šířka vám moc neříkaly. Nakonec jste ale všichni správně určili cíl Johnovy cesty - Káhiru.

Pak jste luštili číslo z hieroglyfů - díky, Milane, za vzorně zpracovaný referát .. všem to jistě ulehčilo práci a hledání.

Posledním úkolem bylo najít heslo a kód pro otevření bezpečnostní schránky. Tady jste si procvičili počítání s mocninami a odmocninami, zopakovali jste si přednost početních operací.

Jak by měla probíhat práce ve skupinách a co je třeba zlepšit:

je třeba číst. Číst pečlivě a s porozuměním. Veškeré pokyny byly schované v textu. Tohle je základ vaší práce a je třeba na něm pracovat.
je třeba si rozdělit práci - ne ve všech skupinách to fungovalo.
do práce skupiny se zapojují všichni aktivně - dejte si ruku na srdce, kdo se vezl.
pracujete tak, aby jste svým chováním nenarušovali práci ostatních skupin - jsou mezi vámi velmi hluční jedinci. Některé skupiny braly skupinovou práci spíše jako příležitost si popovídat.
za výsledek jste zodpovědni všichni a každý z vás by měl být samostatně schopen vysvětlit, jak jste k výsledku došli.

Autor: