Národní divadlo Praha

Do Národního divadla jsme jeli 8. ledna 2010.

V 1 hodinu jsme měli odjíždět ze Stráže. Cesta do Prahy byla docela nudná až na nějaké kousky. Dobrý bylo že jsme byli v Mc Donaldu. Tam jsme jim udělali pořádnou útratu. Když jsme dojeli do Prahy, tak byly velké kolony, takže jsme museli čekat. Měli jsme jít na Vyšehrad, ale nešli jsme. Bylo hnusné počasí, tak jsme místo toho šli do obchodního centra, kde bylo oblečení, hračkářství a TESCO. Nejvíc jsme byli v krámech s oblečením a v TESCU, kde jsme s kámoškou hledaly mamkám nějaký dárek z Prahy. Když jsme vylezly z obchodu, tak jsme ještě přišly pozdě. Když jsem došli k autobusu, tak nejdřív se šly převlíknout holky. Byly jsme tam trošku dlouho. Když už se holky v autobuse převlíkly, tak šli na řadu kluci.

Pak šly i holky do autobusu a pan Pajer nás odvezl. Pak jsme museli jít docela kousek pěšky do divadla. Když jsme tam konečně došli, tak nám paní ředitelka rozdala vstupenky, které jsme si všichni rozdali. Pak už jsme jenom šly na záchod a sundat bundy, a pak jsme na balkón v divadle. Sedli jsme si a pořád jsme řešili, jak se sundavá na tom velkým lustru žárovka. Když už jsme to dořešili, tak začalo představení. Bylo to představení Cyrano z Bergeracu. To představení trvalo 3 hodiny a 10 minut, někdo tam i spal. Když představení skončilo, tak jsme se oblékli a jeli do Stráže. Cesta do Stráže byla moc veselá a srandovní. Když jsme dojeli dobře do Stráže, tak jsem vyprávěla mamce a taťkovi, že se mi to tam líbilo a že měli hezký kostýmy a hezkou oponu. Domů jsme přijeli v 1 hodinu ráno. Prostě to bylo SUPER.

Autor: