Příběhy s vyjmenovanými slovy po V
Čtvrťáci dostali před Vánoci dobrovolný domácí úkol: Napiš vypravování, ve kterém se objeví všechna vyjmenovaná slova po V. Sami posuďte, jak se jim to povedlo.
ZOO
(autorka: Sandra)
V zoologické zahradě žila zvířata jako výr nebo vydra. Den co den tam chodili rodiče s dětmi. Děti byly vždy nadšené a hodně výskaly radostí. Byl tam taky velký povyk. Vždy, když přišli domů, jim maminka upekla koláče, které upekla ve výhni. Děti žvýkaly a na chuť byly zvyklé. Další den šly opět do ZOO, zrovna přivezli nové zvíře. Děti se zeptaly: "Mami, co to zvíře dělá?" "Vyje, protože je to vlk." Pak šli k žirafě, která byla tak vysoká. Pak děti našly nápis: PROSÍME, NEKRMTE ZVÍŘATA. Pak šli dál a dál až vyšli ze ZOO a museli se jí učit. Zítra jdou do školy. "Mami, co to je?" " To jsou slova s -vy -vý. To si vy musíte pamatovat. Pozor, slovo vyžle je vyjmenované slovo, to si nepleťte. A slovo vykouzit je předpona, protože když odtrhnete vy, máte kouzlit." KONEC
(autorka: Domča)
Vy už to víte? U vysoké skály běhají a vyjí vlci. Jeden druhého výskají v kožichu. Já jsem jela kolem a žvýkala sousto, z nedalekého potoka na mě koukala vydra, která neměla sílu odehnat výra velikého. Byla hubená jako vyžle. Povykovala únavou ze sluneční výhně. Z dáli byly slyšet zvuky vy vý, vy vý.
Pohádka o vydře a výrovi
(autorka: Kačka)
Žila byla malá vydra. Byla hubená jako vyžle. Mamka vydřice řekla: "Milá holčičko, je ti devatenáct a nenašla sis kluka? Co třeba výr velký Bóďa, nebo Aleš, či Vincent?" Vydra řekla: " Ale mně se nechce zvykat a myslím si, že by to dobře nedopadlo." A začala žvýkat večeři. Maminka šeptala tatínkovi: "Hele drahý, mohl bys na zítra odpoledne pozvat Bóďu?" " Jojo, na zítřek odpoledne teda?" " Jo, tak díky." "Vydro Eliško, jdi spát." Eliška samozřejmě šla. Eliška slyšela výskání z kuchyně. Ráno ve čtvtek se Eliška probudila celkem smutná. Zdálo se jí totiž to, že to výskání byl vlastně povyk, a taky to, že maminka vzlykala, protože nekoupili byt na Výhni, a začala výt. Udeřila třetí a zazvonil zvonek a do dveří vešel výr velký Bóďa. Eliška si řekla:" Ten je ale vysoký." Trochu se zasnila, protože jí Bóďa padl do oka na první pohled. Bóďa Elišce pošeptal: " Nechtěla bys se mnou chodit?" Eliška výskla:" Jóóó!" Maminka řekla: " Vy jste ale hezký pár." A to by byl konec.
(autor: Filip)
Za horami studenými jak led, za pouští horkou jak výheň, za lesem zeleným jak jarní louka žije výr v nejvyšším stromě na celém světě. Jednou si výr řekne: "Měl bych se odstěhovat, protože tady už nejsou žádné myši." A tak se výr přestěhoval na myší palouček do jedné borovice. Po tom, co se výr nastěhoval, tak přišla vydra, která se chtěla také nastěhovat, všimla si výra a řekla: "Jé, já si vás nevšimla, tak já jdu." "Zůstaňte, aspoň si líp zvyknu na nový domov," odpověděl výr. A tak výr s vydrou bydleli na myším paloučku a žvýkali myši. Jednou, když šli na výlet, tak uslyšeli hlasité vytí. Najednou vyběhl z křoví vlk a řekl:"Vy budete mou večeří." Vydra vykřikla strachy a výr hned po ní, to byl povyk jak v supermarketu. Po chvíli řekl výr: "Ty jsi ale vyžle, pojď si s námi dát myš." Vlk radostně zavýskl a řekl: "Jasně." A tak všichni tři žili šťastně až do konce svých dnů.
Autor:  Kateřina ŠrámkováVydáno: 8.1.2018 19:02 Přečteno: 8870x |
Formát pro tisk
Komentáře
Musím říct, že se jim to velmi povedlo.