Strašidla a dýňová MISS
Přiblížil se konec října, přiblížily se podzimní prázdniny. Nastal ten správný čas na dýňová soutěžení a podzimní strašení.
Soutěže o nejkrásnější a o největší dýni jsme vyhlásili letost podruhé.
Obří dýně se do školy dostavila už minulý týden, spolu se svými dvěma sestrami, které ovšem nakonec usilovaly o titul MISS. Během dnešního dopoledne byly všechny dýně (i ty krásné) změřeny a obří dýně opravdu nenašla konkurenci, přestože již nebyla v úplně nejlepší kondici. Odborná komise složená ze žáků 6. třídy jí naměřila obvod celých 160 cm a její majitelka Hana Navrátilová si tak mohla odnést zaslouženou odměnu.
Kandidátek na MISS se nakonec sešlo 23. Byly velké i malé, tlusté i tenké, strašidelné i parádnice. A když navíc v podvečer zamrkaly na porotu svýma ohnivýma očima .. nebylo to vůbec jednoduché rozhodování. Na 1. místě se umístila a titul MISS si odnesla dýně Matěje Choda (II. třída), na 2. místě se umístila a titul PRVNÍ VÍCEMISS získala dýně Kuby Komárka (II. třída) a na 3. místo s titulem DRUHÁ VÍCEMISS dosadila porota dýni Lucky Sochorové (II. třída).
Tituly a ceny byly předány při malé zastávce během tradičního lampionového průvodu, který letos vedla krotitelka duchů Elvíra Pumpkin. Hned u strážského hřbitova, kde je tradiční shromaždiště všech statečných kluků a holek, rozdala za asistence Barči Horákové protistrašidlácké cedulky. Vybavena speciálním rozpouštědlem strašidel, vydala se v čele průvodu hledat duchy, které by mohla zkrotit a rozpustit. Je třeba zmínit, že bytosti nadpozemské se letos odvážily až k lidským obydlím a od včerejšího odpoledne okupovaly různá místa. Nejčastěji jste je mohli potkat v korunách stromů. Odvážná Elvíra, které pomáhali duchy hledat neméně odvážní dobrovolníci z řad dětí, všechny objevené bubáky pocákala svým speciálním rozpouštědlem a stejně odvážně se vydala mezi prvními do lesa nad Drůbežákem, aby ostatním vyčistila cestu. Bohužel, účinek rozpouštědla se projeví až po nějaké době, takže všichni, kteří šli do lesa za Elvírou ještě strašidla potkali. Což ovšem rozhodně nebylo na škodu. A jak jsem zaslechla ohlasy - mnozí účastníci se mohou přihlásit do konkurzu na hororové ječení.
Odměny a pamětní listy byly na konci cesty rozdány. A vězte, že jich letos bylo 80. (Pokud se přece jen našel dětský účastník, který si památku nepřevzal, má ještě možnost navštívit ředitelnu - pamětní list dodáme. A slibuji, že tam strašidlo nepotká. :) )
Buřty byly opečeny a snězeny, teplé nápoje vypity. Strašidla díky krotitelce duchů zlikvidována. Byl tedy letošní strašidelný rej posledním strašidelným rejem?
Fotodokumentace je ZDE.
Článek v Tachovském deníku.
Poznámka pod čarou:
Za všechny zúčastněné dýně získávají děti bod do celoroční soutěže "O strážský peníz".
Za vyhodnocené dýně získávají jejich majitelé další bodík.
Všichni, kdo prošli lesem plným strašidlem si rovněž připíší bod.
A dva body si připíše každé ze strašidel.
Autor:  Hana PilařováVydáno: 26.10.2010 21:23 Přečteno: 16448x |
Formát pro tisk
Komentáře
Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).
Rej byl skvělej,hlavně Elvíra!!!
.
.
Strašidel jsme se trošku báli,jelikož jsme je viděli ještě za světla.
Při cestě domů nám málem shořel lampión,ale naštěstí si to rozmyslel
Fota jsou pěkná jako vždy
Pěkné prázdniny všem.
S lítostí vám všem oznamuji, že se mi před odjezdem na jiné místo (jsem teď velmi zaneprázdněná), nepodařilo natrvalo zneškodnit asi všechna strašidla. Některá se totiž velmi obratně převtělila do lidské podoby a to je práce i nad mé síly. Ale boj s nimi nevzdáme!
Ještě se uvidíme, ale příště až po podepsání smlouvy s finační odměnou
Ráda bych poděkovala všem, kteří se na letošním strašidelném reji podíleli:
- výrobcům duchů i jejich rozvěšovatelům - za oživení Stráže
- krotitelce duchů za její odvahu
- cateringu za vzornou péči o plnění bříšek účastníků jídlem a pitím
- trpělivým kolegyním v oblasti Startu a Cíle
a zejména všem strašidlům a jejich vedoucí za vzornou přípravu a realizaci (doufám, že to neodmarodíte)
Ocenila bych hlavně toho bubáka, co na mě bafl hned za první svíčkou na rozcestí, toho jsem se vážně lekla tak, že jsem zaječela a vyděsila tak ostatní poblíž. Díky tomu jsem pak absolvovala zbytek cesty s třináctikilovou zátěží v náručí a ještě mi šermovala před očima lampionkem. :))