Týden od 25. 3. 2013 do 29. 3. 2013

Komentáře

Jak reagovat na tento úžasný příspěvek? Držím se držím už delší dobu, ale teď už slzičky neudržím. Děkuju moc za slova uznání, ale člověk sám nic nezmůže. To není jen moje zásluha, to je zásluha opravdu všech zúčastněných. Bez šikovných dětí a ještě šikovnějších rodičů a kolegů, by bylo vše jiné. Stále se dá vylepšovat, tak hezky pokračujte v práci. A nezapomeňte, s úsměvem jde všechno líp!!!! Přeji vám jen to nejlepší.

Dobré ráno, dobrý den,
tak už tady zase jsem.
Chci se učit hezky psát,
rychle číst a počítat.
Všechno se mi bude dařit,
protože se budu snažit.
Kdo má úsměv na tváři,
tomu se vše podaří.

Tahle básnička mi hlavou zní dost často od té doby, co jsme měli ve škole den otevřených dveří a kdy jste s ní zahajovali den. Přesně asi vystihuje očekávání prvňáků, kteří se na začátku září těší do školy. A mě jako maminku prvňáka těší, že i na konci března je ta básnička v Honzíkově případě stále tak pravdivá.

Čte. Opravdu čte. Od svých listopadových sedmých narozenin už má za sebou pátou samostatně přečtenou knížku. A není to moje zásluha, já mu systém slabikování vysvětlit nedokázala.

Píše. Ze psaní jsem měla největší strach. A myslím, že na tomhle poli udělal opravdu největší viditelné pokroky. I když se občas vzteká na svoji neposlouchající ruku, tak píše a většinou i čitelně. A píše knihu. 3

Počítá. On tedy už počítal, když do 1. třídy šel. Ale jeho počítání teď dostalo řád, zjistil, že je taky třeba umět zapsat, co počítá a taky, že je třeba svoji práci kontrolovat.

Daří se mu. Když na konci prázdnin tvrdil, že se na tělocvik nepřihlásí, vypadalo to na problém. A problém nakonec nebyl. Má radost, z každého zlepšení.

Úsměv z tváře mu škola nevzala, stejně komu nevzala touhu ptát se. Je ve škole rád a nasává novinky jako houba. Dokáže obhájit svůj názor i vysvětlit, proč je něco tak, jak si myslí. Těší se na každou procházku. Ví, že iPad nebo počítač nejsou hračky. Ví, že paní učitelka může udělat chybu a nebude se zlobit, když ji opraví. A taky že je spravedlivá, že ocení jeho snahu. A taky že se ráda směje. A když něco řekne paní učitelka, tak se jako rodič můžu jít klouzat.

Měla jsem obavy, jak zvládne Honzík ten velký krok a jak bude zvládat všechny povinnosti se školou spojené. Zbytečně. Zodpovědně si pamatuje nebo kroužkuje úkoly. Poctivě je píše po návratu ze školy.

Měla jsem obavy taky z toho, jak budeme první třídu zvládat my rodiče, protože i pro nás to byla nová situace.

Bylo nám nabídnuto partnerství, díky kterému vše zvládáme, tak jak to zvládáme.
Dostalo se mi povzbuzení, když ho bylo třeba.
Přišly rady, když jsem je potřebovala.
Byl vítán můj pohled na věc.
Naučila jsem se oceňovat práci a pokroky vlastního dítěte, na což jsem jako učitelka nebyla zvyklá.
Díky třídní stránce na školním webu vždy víme, co se ve škole děje, co se děti učí a co dokázaly. A že toho není málo.
Prostřednictvím rodinných úkolů jsme se i my rodiče stali součástí úžasného společenství první třídy.

Děkuji moc, paní učitelko.

HP