Vyprávění se Story Cubes

Znáte kostky Story Cubes? Jsou to klasické šestistěnné kostky, jen místo oček znázorňujících čísla, jsou na nich obrázky. Devět kostek, 54 obrázků a velké množství příběhů, které podle nich můžete vyprávět. Stačí jednou hodit ...

A tady jsou příběhy, které dnes psali páťáci k obrázkům na kostkách (viz fotografie).

Tereza C.:

Maminka s tatínkem měli dvojčata kluka a holku. Ta rodina byla bohatá, a tak jednoho dne letěli letadlem na dovolenou. Když přiletěli, ubytovali se a šli k moři. Byli ale v 5. patře kluk běžel po schodech a upadl. Nic se mu naštěstí nepřihodilo. A tak šli na tu pláž. Když šli, cestou viděli mateřskou školku. Tatínek s maminkou tam nechali děti a šli sami na pláž. Děti byly chytré a neustále se hlásily. Když skončila školka, děti byly šikovné a šl samy na pláž. Tam uviděly maminku s tatínkem, vzaly si plavky a šly si na chvíli zaplavat. Večer šli všichni domů. Když už bylo ráno letěli domů.

Tento příběh skončil dobře.

Matyáš:

Bylo kino Cine Star, kde vždy vážili popcorn. A v tom okamžiku spadl měsíc vedle dědka poustevníka. Ten dědek se tak lekl, až si sedl na zadek, objednal si pivo a nadával ochrance. Šéf ochranky zavolal policii. Policie přiletěla letadlem. Dědek poustevník utekl po schodech. Potom dědek sbalil servírku Simonu od Jezevce. Zamkli se v hotelu Google chrome.

Kristýna:

PŘÍBĚH O KLUKOVY ŠTĚPÁNOVI
Štěpán je ve znamení váhy. Jednoho dne byl vidět měsíc a Štěpán se na něj díval. Najednou za něj spadl meteorit. Štěpán odskočil a schoval se k psí boudě. Běžel domů a pověděl to mamce a tátovi. Za týden letěli na Tahiti. A když se ubytovali v pátém patře, Štěpán běžel dolů po schodech (ne po nohou ale po obličeji).
Štěpán si našel kamaráda Lukáše a ten byl z Prahy jako Štěpán. Den odjezdu si Štěpán musel koupit nový ocelový zámek. Když už byli doma, tak Štěpán navštívil Lukáše. Lukáš mu ukázal pokojík motorku a svého psa Erika - je to Husky. Lukáš a Štěpán byli velmi dobří kamarádi.

Timo:

Jednoho dne si jeden mafián vzpomněl, že se narodil ve znamení váhy. Napadlo ho tedy zvážit Měsíc. Objednal si velké váhy a už vážil Měsíc, když v tu vedle spadla plechovka od Coca-Coly. Najednou si uvědomil, jak by se mu mohlo vymstít, že je mafiánem. Ihned se šel udat.
Soudce ho odsoudil k patnácti letům za všechny zločiny, co spáchal a hned vypravil zvláštní letadlo, aby ho odvezlo do nejbezpečnějšího vězení na světě. Po příletu radostně vyskočil a pronesl: "Toto je ta věznice zaslíbená, vězni a hlídači oplývající!"
Ještě ten den se všem vězňům představil a sám se zamkl do své cely. Byl tam šťastný, nechal opravit fasádu, a pokud ho ještě nepustili, je šťastný dodnes.
ZAZVONIL ZVONEC A POHÁDKY JE KONEC.

Adam:

Hugo Word

Jedné letní noci byl krásně vidět měsíc a na Huga Worda spadl šutr z letadla.
Hugo se rozbrečel. Běžel po ulici v Praze a vběhl do metra, protože z nebe pořád padaly šutry. V metru spadl ze schodů a spadl na váhu, kde se váží zavazadla. Hugo běžel do malého a útulného baráčku, který se zrovna postavil. Neměl zámek a proto se zamknul visacím zámkem. Nelíbilo se mu v Praze, a tak jel taxíkem na letiště Václava Havla. Nasedl na speciální letadlo a letěl na Měsíc. ... (závěr je záměrně vynechán z důvodu výpadu na spolužáky)

Honza:

Jednoho dne tryskáč s Čeechem, Němcem a blondýnkou letěl do Pepíkova v státě Pepíkov. A když mělo letadlo přistávat, začalo pípat červené světýlko. A řidič vyletěl a křičí: "vyhoďte všechny zbytečné věci". Čech vyhodí tašku se samopalem, Němec tanka tigera a blondýnka zase zrcátko. A Čech povídá: "vyhoď něco normálního", tak blondýnka vyhodila dynamit. A dole pod nima jde Pepík senior a ptá se Pepíka: "proč tak smutně koukáš?" "No tak já si jdu a najednou mi přistála u nohou taška a já jsem musel nadskočit a přitom jsem si vykloubil nehet u nohy." A Pepík senior jde dál a uvidí Pepíka a ptá se: "proč tak smutně koukáš?" "No tak je si jen tak poskakuju a na hlavě mi přistál tank a on vystřelil a vykloubil mi řasu." A Pepík senior jde dál. A potká vysmatého Pepíka Pepu a Pepík senior se ptá: "proč se směješ?" "No já jsem si hrál na písku a ten traktor mě naštval, tak jsem ho hodil do kadiboudy a na tu boudu spadl dynamit. A senior jde dál a slyší ze střech volat: "ty starej dědku, proč tady každýho vyslýcháš" a Pepík senior říká: "ještě nejsem starej, je mi jenom 81 let", a jde dál a vidí starou váhu na silnici a dá jí na stranu a jde zpátky. A mezitím Čech, Němec a blondýnka byli v domečku na pokraji zámku. A Pepík senior se blíži k sohy zámku, a když už tam byl, tak potkal Pepíka s Pepínou, jak si povídali a Pepík senior se jich zeptal: "co vy dvě drzá děvčata.", a Pepík odpoví. "já jsem kluk a my jsme šprti a né drzouni. A Pepík senior odpoví: "ježiž pardon, už jsem starej a nevidim, tak promiňte, vy dvě sladká děvčata."A šel dál a byl u domu Čecha s Němcem a blondýnkou, byl tam hrozně valkej hluk, tak děda ječí "dejte si voraz, nejste tady vítáni. "Vyleze Čech a říká: "toto město je naše a ne vaše, jsme vám sbombardovali starostu a starostovnu, a tak a děda odpoví: "jestli je puberťák starosta a kadibouda je starostovna." Pepík senior je setřel a už svítil měsíc, tak děda šel domů.

Tomáš:

Byl jeden kluk a ten měl holku. Jmenovala se Katy Donaldová. Bylo jí 19 let a klukovi bylo 20. Holka byla smutná, že nebyla stará jako kluk.
Jednoho krásného dne šli na párty do hospody, která se jmenovala U Miloše. Dali si tři Panáky jednu Zelenou a Slivovici a pivo Gambrinus. Když šli z hospody po schodech, tak oba dva spadli. Pak šli ke klukovi domu zamkli se v domě a vylezli až ráno.
Kluk šel koupit letenky, aby mohli letět na Island. Kluk přišel domu a tam Katy tam stála s kufry na dovolenou na Island. Šli pěšky na letiště za ruce. Když nasedli do letadla, už byli nad Prahou tak to letadlo letělo dolu alespoň 100 kilometrovou rychlostí. Naštěstí měli padák, takže se nerozplácli. Byly rádi že sou spolu. (poslední věta vynechána z důvodu výpadu na spolužáka)

Amálka:

Pepík a Venca
Jednoho krásného dne se dva kamarádi Pepík a Venca rozhodli, že se půjdou podívat do parku. Když Pepík šel na sraz, tak spadnul ze schodů. Křičel, že ho bolí zadek. Šel za rodiči, ale ti už seděli v letadle. A tak mu nezbylo než jít za Vencou.
Když konečně dorazil na sraz. Venca hned začal nadávat. Pepík mu řekl, jak spadnul ze schodů. Venca řekl že asi do toho parku nepůjdou, že radši zůstanou doma a že si půjdou hrát s míčkem. Ale bylo zamčeno. Zvážili, jestli přece jen nepůjdou do toho parku. A tak šli a vrátili se až v noci, kdy svítil měsíc.

Klára:

Dvě děti šly do školy - Pepa a Bára. Příšli ke škole a zjistili od Toma a Honzy, že budou mít tělocvik, že se budou vážit. Pepa a Bára se moc tešili.
Když chtěli otevřít, ale dveře nešly otevřít. Pepa si sedl na schody a sedl si na špendlík. Pepa se lekl a vyskočil.
Bára vykřikla: "podívejte letadlo."
A v tu dobu přišla paní učitelka a otevřela dětem. Děti poděkovaly a utíkaly na na tělocvik. Vážily se a Pepovi přistál míč za zády.
Byli rádi, že přišli včas. Děty příšly domů večer a vyprávěly mamě a tatínkovi, co dělaly ve škole.

Matti:

Byly jednou jedny váhy, které se kamarádily s měsícem. A ten měsíc jednou viděl, že nějakému panáčkovi spadl tenisák za záda. A proto ten panáček žaloval letadlu, ve kterém skákal kluk ze schodů. Ten kluk chodil s jednou holkou, a proto se s ní vždycky zamknul, ve svém domě.

Tereza L.:

Hančin smolný den

Jednoho dne přiletěla Hanka z dovolené letadlem a za pár dní jí začínala škola. Ten den, co měla jít do školy, zapomněla si batoh a musela se pro něj vrátit zpátky domů. Když přišla do školy zamkla si věci a šla do třídy. Hned se skamarádila se spolužačkou Zuzkou.
Měli hodinu matiky, zrovna brali kilogramy a vážili různé věci. Hanka se pořád hlásila, ale paní učitelka jí nevyvolala. Byla z toho smutná a jak šla po schodech, tak jí to uklouzlo a měla z toho velikou bouli na hlavě.
Jako druhou hodinu měli tělocvik a házeli míčkem.Málem tu chudinku bouchli do té boule.
Potom šli na oběd a domu. Večer byla ráda, že už je doma, a když vyšel večer měsíc, tak usnula a zdál se jí krásný sen.

Autor: